Dostala jsem prilezitost jet s moji kamaradkou Nemkou a jeji organizaci YFU na tyden do zapadniho Thajska do mesta Kanchanaburi. Kazdy jsme meli hostitelskou rodinu, ale pres tyden jsme byli ve skole nebo nas ucitele a nekteri zaci vzali na ruzne vylety. V tomto meste je nejznamejsi most pres reku Kwai, ktery byl postaven behem druhe svetove valky jako spojnice s Barmou. Kazdy rok je zde poradan festival na pripomenuti drivejsich udalosti a ja jsem mela to stesti tam zrovna byt. Pripravena show se odehravala vecer a byla rozdelena do tri casti. Nejprve se snazila vystihnout atmosferu pred valkou, pak behem n
i a nakonec po ni. Most byl uzasne ozdoben svetly ruznych barev a predstaveni bylo doprovazeno mnoha efekty i v okoli mostu, napriklad projizdejici lod, letici holubice, rana z dela a nakonec mohutny ohnostroj. Dalsi den jsme jeli vlakem po zname Zeleznici smrti, ktera vede prave pres tento most, do narodniho parku Erawan. Konecne jsem mela pocit, ze se nachazim v prirode a take jsem mela radost, ze musi vsichni jit pesky, nikde zadna auta a motorky. Dorazili jsme k vodopadu Erawan, ktery se sklada ze sedmi stupnu. Pri prvnim pohledu jsem si vybavila moje tisicove puzzle, ktere jsem kdysi skladala. Ted jsem tento leta vysneny pohled videla na vlastni oci. Vsude prales, jen kristalove ciste jezero pod vodopadem. Mela jsem chut hned skocit do vody a v hlave se mi odehravala ta scena nahe divky sprchujici se pod vod
opadem, jak ji voda rozcesava dlouhe vlasy. Bohuzel jsme si s sebou nevzali obleceni na prevleceni, protoze neni prilis thajskym stylem nas informovat o vecech dopredu. Stejne jsme ale neodolaly a ja s dalsima dvema Nemkama jsme vlezly do vody v tom, co jsme mely na sobe. Doplavaly jsme pod padajici vodu a v tento moment si znovu rikam, uz to konecne chapes, ze jsi opravdu v Thajsku? Za vodopadem jsem vlezla do mensi jeskyne a vysplhala na kamen a jen hledela do okoli skrze vodu. Kdyz jsme plavaly, tak nas take obcas "okusovaly" ruzne rybicky. Pak jsme si prohlidli i ostatni stupne vodopadu, ale bohuzel jsme nestlihli vsechny. Ja bych tady vydrzela cele dny, ale my meli jen dve hodiny. Nakonec jsem tu nasla obchod a koupila kratasy, abych nemusela sedet nekolik dalsich hodin v mokrem, takze cely vylet dopadl naprosto perfektne.
Dostala jsem prilezitost jet s moji kamaradkou Nemkou a jeji organizaci YFU na tyden do zapadniho Thajska do mesta Kanchanaburi. Kazdy jsme meli hostitelskou rodinu, ale pres tyden jsme byli ve skole nebo nas ucitele a nekteri zaci vzali na ruzne vylety. V tomto meste je nejznamejsi most pres reku Kwai, ktery byl postaven behem druhe svetove valky jako spojnice s Barmou. Kazdy rok je zde poradan festival na pripomenuti drivejsich udalosti a ja jsem mela to stesti tam zrovna byt. Pripravena show se odehravala vecer a byla rozdelena do tri casti. Nejprve se snazila vystihnout atmosferu pred valkou, pak behem n
i a nakonec po ni. Most byl uzasne ozdoben svetly ruznych barev a predstaveni bylo doprovazeno mnoha efekty i v okoli mostu, napriklad projizdejici lod, letici holubice, rana z dela a nakonec mohutny ohnostroj. Dalsi den jsme jeli vlakem po zname Zeleznici smrti, ktera vede prave pres tento most, do narodniho parku Erawan. Konecne jsem mela pocit, ze se nachazim v prirode a take jsem mela radost, ze musi vsichni jit pesky, nikde zadna auta a motorky. Dorazili jsme k vodopadu Erawan, ktery se sklada ze sedmi stupnu. Pri prvnim pohledu jsem si vybavila moje tisicove puzzle, ktere jsem kdysi skladala. Ted jsem tento leta vysneny pohled videla na vlastni oci. Vsude prales, jen kristalove ciste jezero pod vodopadem. Mela jsem chut hned skocit do vody a v hlave se mi odehravala ta scena nahe divky sprchujici se pod vod
opadem, jak ji voda rozcesava dlouhe vlasy. Bohuzel jsme si s sebou nevzali obleceni na prevleceni, protoze neni prilis thajskym stylem nas informovat o vecech dopredu. Stejne jsme ale neodolaly a ja s dalsima dvema Nemkama jsme vlezly do vody v tom, co jsme mely na sobe. Doplavaly jsme pod padajici vodu a v tento moment si znovu rikam, uz to konecne chapes, ze jsi opravdu v Thajsku? Za vodopadem jsem vlezla do mensi jeskyne a vysplhala na kamen a jen hledela do okoli skrze vodu. Kdyz jsme plavaly, tak nas take obcas "okusovaly" ruzne rybicky. Pak jsme si prohlidli i ostatni stupne vodopadu, ale bohuzel jsme nestlihli vsechny. Ja bych tady vydrzela cele dny, ale my meli jen dve hodiny. Nakonec jsem tu nasla obchod a koupila kratasy, abych nemusela sedet nekolik dalsich hodin v mokrem, takze cely vylet dopadl naprosto perfektne. 
Žádné komentáře:
Okomentovat