Tak uz mame za sebou dalsi "obohacovaci" soustredeni pro vsechny. Konalo se na severu v druhem nejvetsim meste Thajska Chiang Mai. S ostatnimi studenty z jihu a stredniho Thajska jsme se sesli v Bangkoku a jeli vsichni spolu autobusem az na misto, kde jsme potkali zbytek. Opet jsme byli ubytovani v krasnem hotelu nedaleko od centra. Jeden den jsme stravili rozebiranim naseho roku, pripadnych problemu v rodinach, skole, hodne lidi zminovalo, ze ma problem s adviserem, ze treba temer neumi anglicky nebo ma mene informaci nez sam student nebo prilis kontroluje vse, co student dela. Take jsme resili plany na velke prazdniny, ktere pro nas jsou cele posledni tri mesice pobytu. Dalsi dny pro nas AFS pripravilo vylety do okoli jako na horu Doi Suthep, kde je na vrchu nadherny chram nebo jsme meli rozchod na vecernim trhu, abysme mohli nakoupit suvenyry. Jeden den jsme stravili v centru dobrodruzstvi, takze jsme jezdili na bambusovem voru, na slon
ech dzungli a pak ve vozech tazenych voly. Take nas vzali do luxusni restaurace, kde nam u jidla predvadeli ruzne tanecni predstaveni. Vsechny dny jsme si uzili, protoze jsme se po dlouhe dobe videli se vsemi kamarady a pribyly nam dalsi zajimave zazitky. Ja a ostatni, kteri po tomto soustredeni pokracovali na 10denni kurz meditaci take v Chiang Mai, jsme si nasli na jednu noc hostel, protoze do chramu jsme museli prijet az dalsi den. Tam se nas 9 lidi ujal jeden mnich, vyplnili jsme vsechny potrebne dokumenty a ubytoval nas. Kazdy jsme meli velky pokoj jenom pro sebe, protoze se snazil omezit, abychom po nocich drbali. Rano nam vysvetlil, jak to tam chodi, kazdy den bychom meli vstavat ve 4 a jit meditovat, v 6 snidane a pak opet meditovat, v pul 11 obed a zbytek dne opet meditovat, akorat v 5 jsme si mohli dojit pro polivku, ale vecere se nepodavala a spat v 10. Kazdy den jsme se take setkavali po jednom s ucitelkou, takze jsme se ji mohli sverit, co nam behem meditace dela problem a ona se nam vzdy snazila s usmevem pomoct. Jakoby z ni uplne vyzarovala moudrost a spokojenost. Mnich nam vy
svetlil, ze budeme meditovat nejdrive 15 minut chodit uplne pomalym krokem a rikat se v hlave leva, prava a pak 15 minut sedet a soustredit se na nadech a vydech. Kdyz budeme necim vyruseni, musime jen oznacit druh vyruseni, napriklad slyseni, mysleni nebo videni a prijmout tu skutecnost, ale nechat ji jit a nezabivat a rozpitvavat. Kazdy den jsme pak prodlouzili dobu stridani techto dvou kroku o 5 minut, takze na konci jsme 50 minut chodili a 50 minut sedeli. Ucitelce jsme vzdy nahlasili kolik hodin se nam podarilo ten den udelat, vetsinou kolem 8 hodin cisteho casu. Bylo to pomerne narocne, obcas jsem si pripadala vycerpana, ale obcas, kdyz se mi darilo uplne vypnout hlavu aspon na chvili, tak mi to zase dodavalo hodne energie. Kazdy z nas to tam ale vnimal uplne jinak, pro me atmosfera klidu celeho arealu byla velmi prijemna a nevadilo mi, ze temer nemluvime, pri jidle take nepadlo temer ani slovo, ale nektere kamaradky tato omezeni nesly tezko. 2 z nich odjely drive, protoze v celem tomto kurzu nenasly zadny smysl. Ja jsem rada, ze jsem mela tuto prilezitost a doufam, ze
nekdy v budoucnu se k tomu vratim. Dalsi AFS aktivita byla 3denni kurz starani se o slony. Tam jsme nakonec jeli jen 4 lidi a prestoze jsme meli jina ocekavani, tak jsme radi za ty zazitky, ktere mame. Predpokladala jsem, ze se nas tam nekdo ujme, a ze budou mit nejake plany pro nas dopredu, kdyz jsme si za to zaplatili, ale opak byl pravdou, jenom nas dovedli do arealu a rekli, ze se muzeme ucastnit show se slony nebo se projit po okoli. Tak jsme si prohledli obchudky se suvenyry a cekali na show, pri ktere jsme si meli lehnout na zem a slon nas prekracoval a nebo nam polozil nohu na zadek a lehce houpal ze strany na stranu. Pak nam mahuti pomohli se vyskrabat na slona a sedeli jsme primo za hlavou, ale za nami i mahut, ktery korigoval slona. Tato projizdka byla sice kratka, ale skvela, poprve jsem doopravdy citila, jak se tento uzasny tvor pohybuje, dycha. Pote to ale vypadalo, ze se nam vice venovat nikdo nechysta, ja se zeptala jestli se budeme moct koupat se slonama, cistit je, ucit se, jak na ne nalest sam a bylo mi receno, ze po dalsi sho
w budou mit cas, ale ze ted neprsi, takze neni voda, takze koupani nebude. Zase jsme nemeli poradne co delat, ale odpoledne prisel jeden mahut, jestli pojedem s nim k rece, tak my ze urcite radi. Tam jsme samozrejme videli, jak se koupou sloni a voda tam zahy je. Tak se ptam podruhe, jestli se budeme moct koupat se slonama. Neco tam na sebe pokrikuji a nakonec, ze muzeme. Akorat ja a jeden Nemec jsme se odvazili do te celkem spinave vody v normalnim obleceni. Uprostred na nas cekali 3 sloni a 2 mahutove, kteri s nima take jen blbnuli a na nas take zacali cakat a pak nam pomohli vylest na sloniky. Ten muj se porad tak vrtel, kdyz jsem na nej splhala, takze jsem take trochu prepadla do vody, ale za chvilku jsem na nem byla a ruzne se prochazel po rece, ja na nem mohla sedet, lezet a obimat ho rukama nohama a musim priznat, ze tohle byl naprosto dokonaly zazitek. Nemka a Svycarka zacaly zavidet a take sem nakonec vlezly. Pak mi mahut rekla, abych prelezla z jednoho slona na druhyho a oni se zrovna pak zacali od sebe oddalovat, nastesti jeho povely na ne platily, takze jsem mohla v klidu prelist. Kdyz si sloni chteli sednout nebo se ponorit, tak byli tak hluboko, ze jsem na nich treba i stala nebo chvili plavala a pak si na ne zas vlezla. Vubec se mi nezdali nebezpecni, spise jako hrave deti. Dalsi den se nas opet hned tak nekdo neujal, cekali jsme cely den, videli jsme tu stejnou show uz potreti, ale nakonec nas zase vzali k rece a koupani se opakovalo, takze si to trochu vyzehlili. Posledni den uz v poledne nas dobrovolnik AFS odvezl do Surinu, kde jsme meli zbytek dne volno, takze jsme napriklad hr
ali bowling a pote jsme vzali autobus pres noc zpet do Bangkoku. Takto luxusnim autobusem jsem nikdy nejela, sedacky se daly temer uplne polozit, sluchatka byla zabudovana v operadle a mohli jsme si nastavit jakou hudbu chceme, hlasitost nebo televizi. V operadle bylo take neco, co se hybalo a ja to vyuzivala jako masaz, ale nevime jiste, jestli to nebylo, aby si kazdy nastavil, jestli chce vyplnit prostor mezi zady a sedackou vice ci mene. Dostali jsme take dzus, susenky, toasty atd. Velmi casne rano na nadrazi v Bangkoku jsme potkali skupinku dalsich AFS Nemcu, kteri byli v Laosu a rikali jsme si, jaka to neni nahoda a za pul hodiny pote dalsi skupinku nasich Italu, takze je videt, ze nikdo z AFS nesedi o prazdninach doma.
Tak uz mame za sebou dalsi "obohacovaci" soustredeni pro vsechny. Konalo se na severu v druhem nejvetsim meste Thajska Chiang Mai. S ostatnimi studenty z jihu a stredniho Thajska jsme se sesli v Bangkoku a jeli vsichni spolu autobusem az na misto, kde jsme potkali zbytek. Opet jsme byli ubytovani v krasnem hotelu nedaleko od centra. Jeden den jsme stravili rozebiranim naseho roku, pripadnych problemu v rodinach, skole, hodne lidi zminovalo, ze ma problem s adviserem, ze treba temer neumi anglicky nebo ma mene informaci nez sam student nebo prilis kontroluje vse, co student dela. Take jsme resili plany na velke prazdniny, ktere pro nas jsou cele posledni tri mesice pobytu. Dalsi dny pro nas AFS pripravilo vylety do okoli jako na horu Doi Suthep, kde je na vrchu nadherny chram nebo jsme meli rozchod na vecernim trhu, abysme mohli nakoupit suvenyry. Jeden den jsme stravili v centru dobrodruzstvi, takze jsme jezdili na bambusovem voru, na slon
ech dzungli a pak ve vozech tazenych voly. Take nas vzali do luxusni restaurace, kde nam u jidla predvadeli ruzne tanecni predstaveni. Vsechny dny jsme si uzili, protoze jsme se po dlouhe dobe videli se vsemi kamarady a pribyly nam dalsi zajimave zazitky. Ja a ostatni, kteri po tomto soustredeni pokracovali na 10denni kurz meditaci take v Chiang Mai, jsme si nasli na jednu noc hostel, protoze do chramu jsme museli prijet az dalsi den. Tam se nas 9 lidi ujal jeden mnich, vyplnili jsme vsechny potrebne dokumenty a ubytoval nas. Kazdy jsme meli velky pokoj jenom pro sebe, protoze se snazil omezit, abychom po nocich drbali. Rano nam vysvetlil, jak to tam chodi, kazdy den bychom meli vstavat ve 4 a jit meditovat, v 6 snidane a pak opet meditovat, v pul 11 obed a zbytek dne opet meditovat, akorat v 5 jsme si mohli dojit pro polivku, ale vecere se nepodavala a spat v 10. Kazdy den jsme se take setkavali po jednom s ucitelkou, takze jsme se ji mohli sverit, co nam behem meditace dela problem a ona se nam vzdy snazila s usmevem pomoct. Jakoby z ni uplne vyzarovala moudrost a spokojenost. Mnich nam vy
svetlil, ze budeme meditovat nejdrive 15 minut chodit uplne pomalym krokem a rikat se v hlave leva, prava a pak 15 minut sedet a soustredit se na nadech a vydech. Kdyz budeme necim vyruseni, musime jen oznacit druh vyruseni, napriklad slyseni, mysleni nebo videni a prijmout tu skutecnost, ale nechat ji jit a nezabivat a rozpitvavat. Kazdy den jsme pak prodlouzili dobu stridani techto dvou kroku o 5 minut, takze na konci jsme 50 minut chodili a 50 minut sedeli. Ucitelce jsme vzdy nahlasili kolik hodin se nam podarilo ten den udelat, vetsinou kolem 8 hodin cisteho casu. Bylo to pomerne narocne, obcas jsem si pripadala vycerpana, ale obcas, kdyz se mi darilo uplne vypnout hlavu aspon na chvili, tak mi to zase dodavalo hodne energie. Kazdy z nas to tam ale vnimal uplne jinak, pro me atmosfera klidu celeho arealu byla velmi prijemna a nevadilo mi, ze temer nemluvime, pri jidle take nepadlo temer ani slovo, ale nektere kamaradky tato omezeni nesly tezko. 2 z nich odjely drive, protoze v celem tomto kurzu nenasly zadny smysl. Ja jsem rada, ze jsem mela tuto prilezitost a doufam, ze
nekdy v budoucnu se k tomu vratim. Dalsi AFS aktivita byla 3denni kurz starani se o slony. Tam jsme nakonec jeli jen 4 lidi a prestoze jsme meli jina ocekavani, tak jsme radi za ty zazitky, ktere mame. Predpokladala jsem, ze se nas tam nekdo ujme, a ze budou mit nejake plany pro nas dopredu, kdyz jsme si za to zaplatili, ale opak byl pravdou, jenom nas dovedli do arealu a rekli, ze se muzeme ucastnit show se slony nebo se projit po okoli. Tak jsme si prohledli obchudky se suvenyry a cekali na show, pri ktere jsme si meli lehnout na zem a slon nas prekracoval a nebo nam polozil nohu na zadek a lehce houpal ze strany na stranu. Pak nam mahuti pomohli se vyskrabat na slona a sedeli jsme primo za hlavou, ale za nami i mahut, ktery korigoval slona. Tato projizdka byla sice kratka, ale skvela, poprve jsem doopravdy citila, jak se tento uzasny tvor pohybuje, dycha. Pote to ale vypadalo, ze se nam vice venovat nikdo nechysta, ja se zeptala jestli se budeme moct koupat se slonama, cistit je, ucit se, jak na ne nalest sam a bylo mi receno, ze po dalsi sho
w budou mit cas, ale ze ted neprsi, takze neni voda, takze koupani nebude. Zase jsme nemeli poradne co delat, ale odpoledne prisel jeden mahut, jestli pojedem s nim k rece, tak my ze urcite radi. Tam jsme samozrejme videli, jak se koupou sloni a voda tam zahy je. Tak se ptam podruhe, jestli se budeme moct koupat se slonama. Neco tam na sebe pokrikuji a nakonec, ze muzeme. Akorat ja a jeden Nemec jsme se odvazili do te celkem spinave vody v normalnim obleceni. Uprostred na nas cekali 3 sloni a 2 mahutove, kteri s nima take jen blbnuli a na nas take zacali cakat a pak nam pomohli vylest na sloniky. Ten muj se porad tak vrtel, kdyz jsem na nej splhala, takze jsem take trochu prepadla do vody, ale za chvilku jsem na nem byla a ruzne se prochazel po rece, ja na nem mohla sedet, lezet a obimat ho rukama nohama a musim priznat, ze tohle byl naprosto dokonaly zazitek. Nemka a Svycarka zacaly zavidet a take sem nakonec vlezly. Pak mi mahut rekla, abych prelezla z jednoho slona na druhyho a oni se zrovna pak zacali od sebe oddalovat, nastesti jeho povely na ne platily, takze jsem mohla v klidu prelist. Kdyz si sloni chteli sednout nebo se ponorit, tak byli tak hluboko, ze jsem na nich treba i stala nebo chvili plavala a pak si na ne zas vlezla. Vubec se mi nezdali nebezpecni, spise jako hrave deti. Dalsi den se nas opet hned tak nekdo neujal, cekali jsme cely den, videli jsme tu stejnou show uz potreti, ale nakonec nas zase vzali k rece a koupani se opakovalo, takze si to trochu vyzehlili. Posledni den uz v poledne nas dobrovolnik AFS odvezl do Surinu, kde jsme meli zbytek dne volno, takze jsme napriklad hr
ali bowling a pote jsme vzali autobus pres noc zpet do Bangkoku. Takto luxusnim autobusem jsem nikdy nejela, sedacky se daly temer uplne polozit, sluchatka byla zabudovana v operadle a mohli jsme si nastavit jakou hudbu chceme, hlasitost nebo televizi. V operadle bylo take neco, co se hybalo a ja to vyuzivala jako masaz, ale nevime jiste, jestli to nebylo, aby si kazdy nastavil, jestli chce vyplnit prostor mezi zady a sedackou vice ci mene. Dostali jsme take dzus, susenky, toasty atd. Velmi casne rano na nadrazi v Bangkoku jsme potkali skupinku dalsich AFS Nemcu, kteri byli v Laosu a rikali jsme si, jaka to neni nahoda a za pul hodiny pote dalsi skupinku nasich Italu, takze je videt, ze nikdo z AFS nesedi o prazdninach doma.