9 mesicu v Thajsku aneb co mi nejvic chybi

Muzu rict, ze za 9 mesicu uz Thajsko beru jako druhy domov, sice bych tu navzdy zit nechtela, ale za tak dlouhou dobu se naucite prijmout temer vsechno za sve i v takto opravdu odlisne kulture. Dokonce jsem se naucila koukat jinyma ocima na thajsky humor, ale porad mi neprijde uplne vtipne, ze mi temer vsichni rikaji hned po seznameni, ze jsem tlusta ikdyz to nemysli jako urazku. Ale to, ze jsem krasna, protoze jsem bila, se lepe posloucha. Naucila jsem se ale uz podobnym stylem si delat srandu z ostatnich a zapojit se do jejich stylu zabavy. Ze vseho nejvice mi asi chybi svoboda, protoze jsou docela omezene moznosti, co muzu delat ve volnem case. Je docela narocne najit nejakou aktivitu a jeste nekoho, kdo se k vam prida a popripade, kdo vas pak odveze domu. Mestska doprava neexistuje, da se akorat vzit taxik nebo motorka, ale za tmy nesmim pouzivat ani jedno, takze jsem vetsinou v 6 vecer doma. Chybi mi se prochazet klidnym tichym mestem bez aut a mraku motorek, historickymi ulickami a hlavne nejvice prirodou. Tady nas nekdo musi odvest do narodniho parku, pokud chceme aspon nejaky kontakt s normalnim lesem. Nemuzu jen tak vybehnout ven do prirody, kolem mesta jsou jenom plantaze s ovocem nebo nepruchodne krovi, tam opravdu nikdo nechodi, to muzu videt jen kdyz kolem projizdime. Zato kdyz me nekdo vezme na vylet k mori, tak je uzasne se prochazet po dlouhe piscite plazi, ale porad jsem zavisla na tom, kdy bude mit nekdo jiny cas me tam vzit. Uz se tesim na vsechny akce s ceskymi kamarady, az budu ve skupine lidi a vsichni budou mluvit mym jazykem, az se budu moct vratit vecer v kolik hodin chci a pesky. Thajci travi vetsinu casu vecer u televize a pocitace, takze si akorat muzem psat, coz me za chvili prestane bavit, protoze se ptaji vzdy na to same, jestli jsem uz jedla nebo sprchovala a v kolik pujdu spat. Musim take aspon trochu zminit jidlo, protoze to je urcite oblibene tema vsech. Uz mi temer nevadi jist ryzi nekdy trikrat denne. Prestoze jsem si zamilovala thajske speciality jako salat z papaji nebo omacku z kokosoveho mleka s houbami a zeleninou, smazenou ryzi s vejcem a zeleninou nebo nudle v polevce, nemuzu se dockat na obycejny tmavy chleba se syrem a vsechna mamincina jidla. Nejradsi tady jim v restauraci MK, ktera je tu velmi popularni. Uprostred stolu je varic a hrnec a objedname jakou chceme zeleninu, maso, houby, nudle a nahazeme to dovnitr a pak si to kazdy lovi do misky a ji hulkama a namaci do nejlepsi omacky. Asi by znelo divne, kdybych rekla, ze se tesim domu na uceni, ale trochu na tom pravdy je, protoze tady jsem temer vypnula mozek na cely rok, protoze se po me ve skole nikdy nic nechtelo a pri predmetech jako kresleni a tanec jsem ho take nepotrebovala, maximalne u uceni novych thajskych slovicek. Takze budu docela rada znovu v nejake opravdove hodine, kde rozumim o cem je rec. Jsem ale vdecna za vsechny zazitky a zkusenosti, ktere jsem doposud ziskala a prestoze mi dost veci chybi, uzivam si naplno kazdy den tady.