Recept na thajsky film

Uz jsem videla mnoho novych thajskych filmu a musim rict, ze je par motivu, ktere se stale opakuji. Nejcastejsi druh filmu je komedie, casto se ale misi s hororem nebo romanem. Obcas se mi zda, ze vsechny thajske filmy by mohly byt spise parodie na normalni filmy. Abyste tady zaujali divaky, musi film byt zdramatizovan, promo vyhrocen do nejkrajnejsich situaci, takze kdyz si myslite, ze uz nic horsiho neprijde, tak se budete jeste divit. Herci se chovaji obcas jako deti, maji vetsinou strojene a nerealne chovani. Kazdy ma po ruce zbran, takze i v bezne komedii se muze par lidi potrilet, aby neschazela akcnost. Facka a mlaceni, ktere konci spoustou krve take neni vyjimnou. Nebo naprosto hloupe nehody jako pri prestrelce upadnuti na klacek. Hlavnim tematem je ale stejne laska, ktera nema hranic, casto jsou lide ale tak stidlivi, ze svou lasku vubec nevyznaji nebo si to pokazi nejakou naprosto hloupou hadkou a trva jim leta, nez se usmiri. Casto jeden z paru odjizdi do zahranici a po mnoha letech se jak jinak nez daji dohromady. Narozdil od nasich filmu je tady caste, ze za zivot miluji jen jednoho cloveka, nekdy jiz od zakladni skoly. Romanticke sceny se naprosto lisi od nasich, Thajci se jen vyjimecne dotykaji, natoz na verejnosti. Casto na sebe nahodou upadnou a pak si uprene hledi do oci za doprovodu dojemne hudby nebo kdyz jedou na motorce, tak se slecna lehce prituli, maximalne muzeme videt pusu na tvar na konci filmu. Nevera se take objevuje jako hlavni zapletka, vetsinou zena podvede muze s mladsim a jsou za to pak velmi tvrde potrestani. Je bezne, ze dospele slecny jeste s nikym nechodily a pro sveho idola dokazi udelat nejsilenejsi veci, take zde casto vystupuji namyslene slecinky, ktere se zajimaji jen o vlastni krasu a klidne lzou, aby si ziskaly pozornost mladiku. Film take casto zpestri par ladyboyu, kteri taktez uhani pohledne hochy. Dokonce jeden chudak se to dozvedel az pri svatebni noci, ze jeho zena ma penis. Dalsim motivem jsou duchove, kteri se vzrodi casto napriklad z tela cloveka, ktery se utopil. Na konci ho ale vetsinou nekdo vysvobodi a muze odejit na porad. Casto jsou soucasti komedii mnichove a Thajci si delaji srandu z toho, ze se nesmi dotknout zeny, ani napriklad kdyz visi mnich z letadla a zena mu natahuje ruku na pomoc. Thajci take radi zapojuji jine staty do deje, objevuji se nelegalni organizace na prevoz zbrani, zvirat na jidlo, vakciny na nejakou nemoc. Nebo se obcas objevuji zeny, ktere si vezmou cizince nebo s nim jen maji dite. Take si delaji srandu z Thajcu, kdyz mluvi anglicky a prehnane se snazi mit tu pravou vyslovnost. Existuje par hercu, kteri se objevuji v temer kazde nove komedii, jako napriklad muj oblibeny Koty, ktery temer vzdy stvarnuje hloupeho tloustika, ale s dobrym srdcem. Sice napriklad veze zraneneho do nemocnice, ale cestou jeste prejede dalsi holku, ale nakonec z nich jsou nejlepsi pratele. Ale zahral si jiz take slecnu, ktera se zamilovala do ducha. Nekdy ma jen vedlejsi roli, ale film tak prilaka vice divaku. Me se asi nejvice libila komedie o zajezdu do Jizni Korey. Pokud chcete, da se na tento film podivat online s anglickymi titulky, pod timto videem najdete odkazy primo na film. http://www.youtube.com/watch?v=Q38quxlpXdw

Anglicky tabor

Jedna z nejlepsi akci, kterou porada kazda skola je anglicky tabor. Celkem asi 90 deti a asi 15 ucitelu, z toho kolem 10 zahranicnich, nas odjelo na 3 dny k mori. Nazev tabora byl Ohrozena zvirata a vsichni jsme byli rozdeleni do tymu presentujici jedno zvire a snazili jsme se ziskavat co nejvice bodu pro nas tym. Prvni soutez byla nacvicit tanec na taborovou pisnicku Colours of the wind, do toho jsme se docela zabrali a muj tym vyhral. Pote mel kazdy zahranicni ucitel stanoviste, kde nas seznamil s ohrozenym zviretem a co delat, abysme zabranili vyhynuti. Deti ale casto nemely tuseni, co ucitel rika, protoze jejich uroven anglictiny je velmi nizka, takze jsem se nekdy aspon pokousela thajsky vysvetlit o cem je rec. Dalsi souteze byly v proslovu, pote miss tabora, v tanci nebo zpevu a kazdy tym vyslal sve zastupce. Me tak trochu donutili, abych se ucastnila souteze miss, ale jelikoz jsem s sebou nemela zadny saty, tak jsem pouzila akorat ruzovou prikryvku z postele, omotala kolem sebe a privevnila paskem. Museli jsme zodpovedet ctyri otazky, a tak jsme si pripravila odpovedi aspon pro pobaveni ostatnich ucitelu. Napriklad, jak jsem prispela k prubehu tohoto tabora, tak nejdriv rikam, ze snedenim vsech susenek kamaradum, ale pak teda doplnim, ze s prekladanim atd. Nebo proc bych zrovna ja mela byt miss tabora, tak povidam, ze by to nemelo byt kvuli tomu, ze moje kuze je tak bila, ze mam oci modre a hnede vlasy (Thajci toto povazuji za ideal krasy), ale ze je dulezitejsi, kdo jsem uvnitr. Pro ostatni soutezici bylo pomerne tezke jen zodpovedet otazky, casto koukali na tahak a pri soutezi v proslovu to cetli vsichni, teda spis vykoktavali. Nejsou zvykly mluvit pred tolika lidma, takze to pro ne byl velky zazitek. Zastupkyne naseho tymu nervozitou selhala, ze se ji rozklepal hlas a ruce, ze ani nedokazala cist, tak jsem za ni vylitla na podium a septala ji do ucha, co ma rict. Vsadim se, ze by v tu chvili zopakovala klidne, ze je vodni slon a to je uz co rict. Po soutezich jsme provedli budhisticky obrad, zajimave, vsichni opakuji nejaka slova, ruce sepjate pred hrudi, ale takovou dobu sedet na zemi nehnute, je pro me nadlidsky vykon, uz jsem si myslela, ze mi upadnou nohy. Posledni den, byla soutez ve zpivani taborove pisne a pak jsme meli exkurzi na sadkach, videli jsme ruzne rybicky stylu "Nemo" a malinke morske koniky. Pak nasledovala prochazka skrz mangrove les, ktery roste ve vode na hranici more a pevniny. Na korenech pobihalo mnoho krabu a posledni zastavka byla v muzeu podmorskeho sveta. Tento tabor jsem si moc uzila a tim, ze jsme byli s kamaradama spolu ve dne v noci, tak nam to pomohlo odstranit jakoukoliv kulturni ci jazykovou barieru.

Vyrazne vune na kazdem rohu

Narazila jsem na mnoho zajimavych prijemnych i docela odpornych vuni. Rekneme jenom takova prochazka trhem pripravuje pro muj nos mnoho prekvapeni. Kdyz prochazim kolem stanku s kvetinami, vsude kolem se line nadherna sladka vune jasminu. Nebo ucitim smazene banany, kterym se tezko odolava. Kdyz pokracuji v ceste, objevi se "puch" cerstveho masa, vyskladane venku na stole, tyto stanky radeji obchazim obloukem. Rekla bych, ze na trhu se misi jedna vune pres druhou, protoze je jeden stanek vedle druheho. Obcas prijemne potesi vune vonnych tycinek, ktere patri k budhistickym obradum. Take casto ucitim smazeny olej, protoze na ulici se nepretrzite vari a kdyz se neco vyleje na zem, tak to neni takovy problem. Ovoce s nejvyraznejsim "smradem" je durian, kazdy Thajec se me pta, jestli mi chutna a voni, protoze oni ho maji radi, ale maloktery cizinec oceni tuto specifickou chut pripominajici podle me hovinko. Zkusila jsem ho ochutnat jen jednou a stacilo, akorat cipsy jsou docela dobre. Dalsi vune, na ktere jsem trochu zavisla, pochazi z tycinky, kterou Thajci pouzivaji, kdyz maji rymu, strci si ji do nosu a vdechuji mentol. Ve filmech si z toho obcas delaji srandu, takze muzete videt lidi, kterym neco trci z nosu. Take dokonce jedna trida ve skole ma specifickou vuni a nebo miluji vuni mydla v obchodnim dome. Nikdy nemuzu vedet, kdy me nejaka dalsi zase prekvapi.

Strach z duchu, jesterek, vody a slunce

Tady jsem povazovana za velmi odvaznou, jelikoz se popravde receno niceho obvzlast nebojim. Byla jsem prekvapena, kolika veci se Thajci boji. Vsichni lide veri na duchy a nejen holky z nich maji panickou hruzu. Ze by sli vecer nekde sami nepripada v uvahu, kvuli tomu, ze vsude cihaji duchove. Kdyz jsem se ptala kamaradu, jestli je uz nekdy doopravdy videli, tak pry ne, ale ze jejich rodice nebo prarodice znaji nekoho, kdo je videl. Take se nekteri lide boji spat sami, takze je bezne, ze spi cela rodina v jedne mistnosti. Kdyz jsem rekla, ze bych chtela videt, jak vypada duch, mysleli si, ze jsem se asi zblaznila. Take v thajskych hororech vystupuje mnoho druhu duchu, ale pro Evropany se to spise podoba parodii na horor, protoze vsechny reakce jsou prehnane a nepusobi to ani strasidelne. Presto kdyz jsme byli v kine, jedna kamaradka se drzela zuby nehty druhe kamaradky a casto se ozyvalo jeceni hruzou celym salem. Me se chtelo spis smat. Dalci vec, ktere se thajci boji nejvice jsou jesterky. Vypadaji jako ty nase, arokat tady je muzete videt obcas vsude mozne po stenach ve skole, doma a take v koupelne. Jeste jsem snad nenasla nikoho, kdo by se jich nestitil. Hodne lidi se take boji vsech ostatnich zvirat. Malokdo by ocekaval, ze kdyz mistni bydli u tak krasneho more, ze se budou bat vody. Pravdou ale je, ze vetsina lidi ma obrovsky strach z vody. Moje hostitelska teta mi rikala, ze nikdy nebyla na ostrove kousek od meho mesta jen kvuli tomu, ze se na nej musi jet lodi, a ze se boji vody, protoze neumi plavat. Zatimco Evropane by si v teto tropicke zemi vychutnavali slunicko, Thajci na nej temer nechodi a kdyz musi, casto si oblekaji mikiny ci nosi destniky, protoze se boji toho, ze se opali. Moda je byt bily jako syr, takze mi aspon vsichni zavidi.