Sportovni den

Kazda thajska skola ma jednou za rok tuto velkolepou udalost. Tridy jsou rozdeneny do 6 barev a soutezi 2 dny v ruznych sportovnich disciplinach. Zaverecny den se mnoho studentu obleka do narodniho kroje v barve sveho tymu, i ja jsem si mohla vyzkouset jit v pruvodu v cele me modre barvy. Pripravy na tento pruvod trvaly temer celou predeslou noc. Vstavala jsem v pul 1, kamarad me dovezl na misto, kde jsme cekali ( asi 2 hodiny) s dalsimi spoluzaky na naliceni, uces a nakonec obleceni. Vsichni jsme se shromazdili ve skole, sestavili dlouhy pruvod, jehoz soucasti byl take skolni orchestr, a vyrazili ke stadionu. Tento den bylo pomerne horko, svitilo slunce a kdyz jsme museli cekat uprostred stadionu na projev ucitelu, az orchestr zahraje nejake skladby, pripadala jsem si, ze uz stat dlouho nevydrzim. Ale za ten pocit byt jako thajska princezna to rozhodne stalo. Nastesti jsme se mohli po ukonceni pruvodu prevlict do naseho pohodlneho obleceni a uzit si zbytek dne koukanim na mnoho tanecnich vystoupeni. Nakonec probehlo vyhodnoceni vsech soutezi a vyhrala cervena, barva moji hostitelske sestrenice. Vsichni byli z vitezstvi naprosto nadseni a cela trida sestrenice to sla oslavit spolecnou veceri v restauraci a me pozvali take.

Festival Loi Krathong

Prala bych vam zazit tuto nadhernou podivanou na tisice plovoucich voru (krathong), vyrobenych vetsinou z listu bananovniku, mnoha kvetin jako jasminu, ruze a nebo take v moderni dobe ze chleba. Na nich je umistela svicka a take dve vonne tycinky. Lide se sejdou vecer pri prvnim uplnku, ktery je 12. mesice v thajskem lunarnim kalendari, vetsinou v listopadu a vypusti vlastnorucne vyrobene nebo koupene plavidlo na reku, potok nebo rybnik. Slouzi to jako omluva, ci podekovani rece (v thajstine reka= matka voda). Ve vetsich mestech je festival doprovazen tanecnimi vystoupenimi, soutezemi a ohnostrojem. Loi Krathong je casto spojen s dalsim festivalem Yi Peng, kde se vypousti lampiony do nebe. Ja mela moznost vyzkouset oboje a nikdy nezapomenu na tento vecer, pohled na most, stanky, chram ozdobene svetylky, na rece jedna svicka vedle druhe a na nebi v dali hodne zarivych tecek.

Kazdodenni zivot

Rada bych vam popsala, jak se lisi bezny den Thajcu od naseho. Pro me byl nejvetsi sok, ze lide vubec nechodi pesky, i na minimalni vzdalenost pouziji auto, motorku, kterou umi ridit vetsina spoluzaku. Rict neco jako jit na prochazku neexistuje, popravde ani neni moc kam jit, muzu se prochazet po meste, ale nikde nejsou pesi zony. Jedine misto bez provozu je park kolem jezera ve stredu meho mesta, kam chodi nekteri lide behat nebo cvicit na naradi. Rada bych travila vice casu v prirode, ale to nemuzu jen tak jit do lesa, ktery tu vypada jako zarostle krovi. Velky podil na tom, ze lide neradi chodi ma urcite vysoka teplota, protoze za chvili na slunci se poradne zapotite. Proto take je soucasti higieny sprcha aspon dvakrat denne, jinak si z vas delaji srandu, ze smrdite. Vecery travi vetsina rodin doma u televize. Bohuzel temer vsichni v mem veku musi byt doma velmi brzy, i v 18 letech jste povazovani za dite. Hodne mych kamaradu nikdy nebylo na konzerte, diskotece, protoze jim to rodice nedovolily. Vikendy travim obcas s kamaradkou z Nemecka, protoze mistni zustavaji casto cely den doma, uci se nebo jen koukaji na televizi. Vsichni miluji skolu, protoze jsou s kamarady, ale vikendy jsou pro mnoho lidi nudne. Jeste bych chtela popsat, jak to chodi s jidlem. V moji rodine se doma nevari, vzdycky po skole jedeme na trh a nakoupime ruzna hotova jidla v igelitovych pytlikach, pro me vetsinou varenou zeleninu, tofu nebo vejce. Doma uvarime akorat ryzi a kazdy dostane svuj talir s ryzi a doprostred stolu rozmistime vse, co jsme nakoupili. A kazdej si nanda co chce ale jenom trochu, behem jidla si pridavate vic. Casto vam nekdo da na talir neco bez zeptani, aby jste ochutnali a neni slusne to odmitnout. Po jidle casto nasleduje nejaky druh ovoce, je tu mnoho druhu, ktere jsem nikdy drive neochutnala. Dalo by se rict, ze jim ryzi trikrat denne, obcas mam akorat nudle nebo sushi. Kazde jidlo je pro lidi vyznamne, kamaradi se me porad ptaji, jestli jsem uz jedla, ze zacatku mi to prislo vzlastni, ze je nezajima jak se mam, hlavne jestli jsem jedla, ale je to proste jejich styl.